-
Protože když čtu, tak opravdu nečtu; strčím si do pusy krásnou větu a nasávám ji jako kapku ovoce, nebo ji usrkávám jako liqeur, dokud se ve mně myšlenka nerozpustí jako alkohol, napustí mozek a srdce a proudí žilami ke kořenu každé krevní cévy.
-
Do pusy si strčím krásnou větu a nasávám ji jako kapku ovoce.
-
Dnešní Cikáni, kteří žijí v Praze jen dvě generace, zapalují rituální oheň všude, kde pracují, kočovný oheň praskající jen pro radost z něj, plamen drsně tesaného dřeva jako dětský smích, symbol věčnosti, která předcházela lidskému myšlení, Volný oheň, dar z nebe, živé znamení živlů nepozorovaných světoznámým chodcem, oheň v pražských příkopech ohřívající poutníkovi oko i duši.
-
Žádná kniha, která by stála za její sůl, vás nemá uspat, má vás přimět vyskočit z postele ve spodním prádle a běžet a vymlátit autorovi mozek z hlavy.
-
Očekávám, že mi o sobě řeknou věci, které nevím...
-
Je zajímavé, jak mladí básníci myslí na smrt, zatímco staří fogies myslí na dívky.
-
Mohu být sám, protože nikdy nejsem osamělý, jsem prostě sám, žiji ve své hustě osídlené samotě, harum-scarum nekonečna a věčnosti, a zdá se, že Nekonečno a věčnost se mi líbí.
-
Ztratil jsem se ve snech, nějak přejíždím na semaforech, narážím do pouličních lamp nebo lidí, Přesto se pohybuji kupředu, vyzařují výpary piva a špíny, přesto se usmívám, protože můj kufřík je plný knih a té noci očekávám, že mi o sobě řeknou věci, které nevím.
-
Vždy jsem měl štěstí ve své smůle.
-
Vždy jsem miloval twilight: byla to jediná denní doba, kdy jsem měl pocit, že se může stát něco důležitého. Všechny věci byly krásnější koupané v soumraku, všechny ulice, všechna náměstí a všichni lidé, kteří jimi procházeli; dokonce jsem měl pocit, že jsem pohledný mladý muž, a rád jsem se na sebe díval do zrcadla, sledoval jsem se ve výlohách, když jsem kráčel, a dokonce i když jsem se dotkl své tváře, necítil jsem žádné vrásky na ústech ani na čele.
-
Když jsem mu pomohl vstát, cítil jsem, jak se celý třese, tak jsem ho požádal, aby mi odpustil, aniž bych věděl, k čemu, ale to byl můj úděl, žádal jsem o odpuštění, dokonce jsem požádal o odpuštění sebe sama za to, že jsem tím, čím jsem byl, jaká byla moje přirozenost být.
-
Byl to jemná a citlivá duše, a proto měl krátkou náladu, a proto šel po všem se sekerou...
-
A tak všechno, co vidím na tomto světě, se pohybuje dozadu a dopředu současně, jako Black-smith ' s bellows, jako všechno v mém tisku, mění se ve svůj opak na příkaz červených a zelených tlačítek,a to je to, co dělá svět kolem.
-
... protože skutečné myšlenky přicházejí zvenčí a cestují s námi jako nudlová polévka, kterou si bereme do práce; jinými slovy, inkvizitoři marně pálí knihy. Pokud má kniha co říct, hoří tichým smíchem, protože každá kniha, která stojí za její sůl, ukazuje nahoru a ven ze sebe.
-
Strávit naše dny sázením na třínohé koně s krásnými jmény
