-
Přečetl jsem všechny knihy, ale jedna zůstává posvátná: tento objem zázraků, otevřený vždy před mýma očima.
-
Významy, nálady, celá škála naší vnitřní zkušenosti, nalézá v přírodě "korespondenci", skrze kterou můžeme poznat naše bezmezné já.
-
Práce umělce je léčit duši.
-
Být básníkem není práce ani povolání, ale způsob života.
-
Academia je hřbitov básníků.
-
Ze všech umění je život života možná největší; žít každý okamžik života se stejným imaginativním nasazením, jaké básník přináší do zvláštního pole.
-
Účelem poezie nebylo zaznamenávat cokoli a všechno, pouze popisovat buď vnější svět, nebo nějakou Subjektivní náladu, ale mluvit od představivosti básníka k představivosti čtenáře.
-
Poezie není cílem sama o sobě, ale službou životu; k čemu jsou básně nebo jakákoli jiná umělecká díla, pokud neumožňují žít lidské životy s hlubším vhledem, s citlivějšími pocity, intenzivnějším smyslem pro krásné, s hlubším porozuměním?
-
... báseň nám připomíná to, co sami víme, ale nevěděli jsme, že to víme; připomíná nám především to, čím jsme.
-
Cizinci překročili zvuk, ale ne zvuk temných veslařů nebo zlatovlasých synů králů, cizinců, jejichž myšlenka se netvoří na kadenci vln, rytmus srpu, vesla a dojícího vědra
-
Záměr na jednu velkou lásku, perfektní, odměněný a navždy, chyběla mi všude malá přítomnost lásky, tisíc tváří.
-
Neomlouvám se za to, že píšu v odvěkém a nestárnoucím jazyce přírody, z jehož obrazů stavíme naše ráje, Broceliande a Brindavan, Les Arden, Xanadu, Shelleyho nebe nebo dokonce Wordsworthovo Grasemere, které nelze najít na žádné mapě.
-
Nemohl jsem tvrdit, že jsem nikdy necítil nutkání zkoumat zlo, ale když sestoupíte do pekla, musíte být velmi opatrní.
-
Příroda je společný, univerzální jazyk, kterému rozumí všichni.
-
Ó nikdy neubližujte snovému světu, světu zeleně, světu listů, ale nechte jeho miliony dlaní rozvinout adoraci stromů je to láska ve tmě, která je poslušná neviditelnému slunci, delší než paměť, myšlenka hlubší než hroby času. Otáčející se vřetena buněk tkají pomalý les nad prostorem, tanec lásky, stvoření, mimo čas se nepohybuje ani list, ani z léta, ani stín.
-
Cítí nás, stromy se chvějí ve spánku, živé listy se vracejí před našimi požáry, odhalují nám válkou ohořelé a zlomené větve, a když vidíme jejich, My pro naši vlastní zkázu pláčeme.
-
A podívejte se, jak klidné stromy rozšiřují své nesčetné listy v klidném tanci-nesou tíhu oblohy a mraku na prameni svých žil.
-
Ze všech stvořených věcí je zdroj jeden, jednoduchý, svobodný jako láska; pamatujte na buňku a semeno života, sféru, která je, dítěte, bílý pták, a malá modrá Dračí muška Zelená kapradina, a zlatá čtyřlistá tormentilla konečná vzpomínka. Každá latentní buňka vydává budoucnost, rozvíjí svou odlišnou složitost, když strom vydává listy, a roztočí osudovou kapradinu, pták opeřený, nebo měřítko ryb.
-
Jako dítě jsem se stal potvrzeným věřícím ve starověké bohy jednoduše proto, že mezi realitou skutečnosti a mýtem reality f jsem si vybral mýtus...Mýtus je pravda skutečnosti, ne skutečnost pravda mýtu.
-
Chemie rozpouští bohyni v alembice, Venuši, bílé královně, univerzální matrici, až po molekulární šestiúhelníky a uhlíkové řetězce.
