Witold Gombrowicz slavné citáty
naposledy aktualizováno : 5. září 2024
other language: spanish | czech | german | french | italian | slovak | turkish | ukrainian | dutch | russian | portuguese
-
Nenechte se zmást svou vlastní moudrostí
-
Seriózní literatura neexistuje proto, aby život usnadnila, ale aby ho zkomplikovala.
-
Člověk je hluboce závislý na odrazu sebe sama v duši jiného člověka, ať už je to duše idiota.
-
Stal jsem se odvážným, protože jsem neměl absolutně co ztratit: ani vyznamenání, ani výdělky, ani přátele. Musel jsem se znovu najít a spoléhat se jen na sebe, protože jsem se nemohl spolehnout na nikoho jiného. Moje forma je moje samota.
-
Když člověk nemá to, co chce, člověk musí chtít to, co máâ€: â€oesi jsem měl, jak vidíte, uchýlit se stále více k velmi malým, téměř neviditelným potěšením, malým komparzům. Nemáte ponětí, jak skvělý se člověk stane s těmito malými detaily, je neuvěřitelné, jak člověk roste.
-
Odporovat, i v maličkostech, je dnes nejvyšší nutností umění.
-
Pro mě umění téměř vždy mluví silněji, když se objevuje nedokonalým, náhodným a fragmentárním způsobem, jaksi jen signalizuje jeho přítomnost, což člověku umožňuje cítit to prostřednictvím neschopnosti interpretace. Dávám přednost Chopinovi, který se ke mně dostane na ulici z otevřeného okna, před Chopinem podávaným ve velkém stylu z koncertního pódia.
-
Na pozadí obecné podivnosti byl případ mé zvláštní podivnosti ztracen.
-
Hloupost je dvojče moudrosti.
-
Kdekoli vidím nějakou mystiku, ať už je to ctnost nebo rodina, víra nebo vlast, tam musím spáchat nějaký neslušný čin.
-
Rozdíl mezi západními a východními intelektuály spočívá v tom, že ti první nebyli dostatečně kopnuti do*****.
-
Člověk se nebojí smrti, jen utrpení.
-
Čtu Sienkiewicze. Jaké mučivé čtení. Jaký mocný génius! A nikdy nebyl takový prvotřídní spisovatel druhořadé třídy.
-
Skvělý lhář; má totální odvolání.
-
Každý umělec, který respektuje sám sebe, by měl být, a v každém smyslu tohoto pojmu, emigrant.
-
Je to v nejlepších letech mládí, kdy se člověk ponoří do prázdných frází a grimas. Právě v této Kovárně je naše zralost kovaná.
-
Kdyby [umělec] vzal pero, bylo by to be...to lépe vyjádřit svou individualitu a vysvětlit ji ostatním; nebo jinak dát své vnitřní záležitosti do order...to prohloubit a zostřit jeho vztah se svými bližními, protože jiné duše mají na naši duši nesmírný a tvořivý vliv; nebo se pokusit bojovat za svět, jaký by si přál, za svět, který je pro jeho život nepostradatelný.
-
Nechodil jsem na přednášky. Místo toho šel můj komorník, který byl vyznamenanější než já.
-
Univerzální styl je ten, který ví, jak láskyplně přijmout ty, kteří nejsou zcela rozvinutí.
-
Naším prvkem je nekonečná nezralost.
-
Krása viděná v samotě je ještě smrtelnější.
-
Jsem sbírka částí těla rodiny.
-
Říkáme "les", ale toto slovo je tvořeno neznámým, neznámým, nekompromisním. Zem. Hroudy špíny. Oblázek. Za jasného dne odpočíváte mezi obyčejnými každodenními věcmi, které jsou vám známé od dětství, trávou, keři, psem (nebo kočkou), židlí, ale to se změní, když si uvědomíte, že každý objekt je obrovská armáda, nevyčerpatelný roj.
-
Není divu, protože příliš mnoho pozornosti k jednomu objektu vede k rozptýlení, tento jeden objekt skrývá všechno ostatní, a když se zaměříme na jeden bod na mapě, víme, že nám všechny ostatní body unikají.
-
Velkou poezii je třeba obdivovat, protože je skvělá a protože je to poezie, a tak ji obdivujeme.
-
Jsi ošklivá, když ji miluješ, jsi krásná a svěží, vitální a svobodná, moderní a poetická, když ne... jsi krásnější jako sirotek než jako syn své matky.
-
Mohl jsem samozřejmě protestovat, kdo říká, že jsem nemohl-mohl jsem se kdykoli postavit na nohy, přistoupit k nim a-bez ohledu na to, jak těžké by to bylo-dal jasně najevo, že mi není sedmnáct, ale třicet. Mohl jsem-ale nemohl jsem, protože jsem nechtěl, jediné, co jsem chtěl, bylo dokázat, že nejsem staromódní chlapec!
-
Skvělé! Napsal jsem něco hloupého, ale s nikým jsem nepodepsal smlouvu o produkci pouze moudrých a dokonalých děl. Dal jsem průchod své hlouposti...a tady jsem, znovuzrozený.
-
Byli jsme tři; Witkiewicz, Bruno Schulz a já-tři pižmové polské avantgardy mezi válkami. Zbývá objevit pouze Witkiewicze.
-
Vy, oh zralí, udržujte společnost pouze s ostatními zralými, a vaše zralost je tak zralá, že se zralostí může jen kamarádit!