Gerald Massey slavné citáty

Křesťanství nebylo ani originální, ani jedinečné, ale kořeny velké části židovsko-křesťanské tradice spočívaly v převládající kamitské (staroegyptské) kultuře regionu. Jsme konfrontováni s nevyhnutelným uvědoměním, že kdyby Ježíš byl schopen číst dokumenty starého Egypta, byl by ohromen, kdyby našel svou vlastní biografii již v podstatě napsanou asi před čtyřmi nebo pěti tisíci lety.

Musí pro ně být těžké brát pravdu za autoritu, kteří si tak dlouho mýlili autoritu za pravdu.

Musí to mít těžké ... ti, kteří přijali autoritu jako pravdu, spíše než pravdu jako autoritu.

Masa lidí, kteří se učí Bibli, se nikdy nezbaví chybných dojmů, které jim byly vtisknuty do mysli v dětství, takže jejich mužství nebo ženství nemůže mít žádné intelektuální naplnění, a miliony z nich dosáhnou mentálně až do druhého dětství

Sladký nový květ lidstva, čerstvě padlý z Božího domova, na květ na zemi

V tomto temném světě zamračených starostí, zřídka víme, dokud divoké oči neuvidí bílá křídla zmenšující se na obloze, andělé s námi nevědomky.

Neznám lepší způsob, jak vést boj za pravdu, než seřizovat fakta tváří v tvář na obou stranách a nechat je bojovat.

Všechny nejvzácnější odstíny lidského života vyzařují záři a jsou duhovány v slzách.

Rodí se naše nejdražší naděje v bolestech, nejkrálovější králové jsou korunováni trnem.

V ranách naše utrpení orá nesmrtelná láska zasévá svrchované semeno.

Ne na základě dohody se setkáváme s potěšením nebo radostí; nedbají na naše očekávání; ale za nějakým rohem ulic života nás náhle pozdraví s úsměvem.

Srdce je jako nástroj, jehož struny kradou ušlechtilejší hudbu z mnoha pražců života: zlaté nitě se točí ohněm utrpení, s nímž jsou tkané manželské roucho pro nebe: a všechny nejvzácnější odstíny lidského života září, a jsou duhové v slzách.

Ó Mládí! plamen vážný, stále aspirovat, s energiemi nesmrtelnými! Pro mnohé nebe touhy, naše touha opes portál! A Tho ' věk unavuje mimochodem, a srdce se zlomí v brázdě, dnes zasejeme zlaté zrno-sklizeň přijde zítra.

Lpět blíž, blíž, život k životu, lpět blíž, srdce k srdci; přijde čas, má vlastní Manželko, kdy se ty a já musíme rozejít! Ať naši kapelu nezlomí nic jiného než smrt, protože ve světě nahoře je smrt, která pájí náš prsten manželské lásky.

Pluh času rozbíjí naši rajskou zemi a pošlapává její plodnou květnatou půdu. Přesto thro 'the dust of ages living shoots O' staré nesmrtelné semeno začíná v brázdách; a tam, kde se láska dívala slavným okem, tyto zrychlené zárodky věčné květiny chtivé, jako staré V Ráji!

Láska paprsky nás kolo jako sláva řády hvězdy, a, z mystického doteku rtů a dlaní, proudy růžové teplo!

Na lůně lásky se země vznáší jako Archa bezpečně skrz veškerou potopu temnoty.

Stále celý den Železná kola jdou kupředu a brousí život ze své značky.

Srdce je jako nástroj, jehož struny kradou magickou hudbu z mystických pražců života.

Nejhlubší temnota odhaluje největší naději.

Budoucnost, jako plodné léto, tiše dozrává její Eden.

Když člověk člověku bude přítelem a bratrem.

A ukradl jsi klenot, smrt! Rozsvítí tvou temnotu jako hvězda. Maják zapalující z dálky naše světlo lásky a mdloby víry.

Tento svět je plný krásy, jako jiné světy výše, a kdybychom splnili svou povinnost, mohl by být stejně plný lásky.

V našem světě není nedostatek laskavosti; pouze v naší slepotě shromažďujeme trny pro květiny.

Byl jsem obyvatel uprostřed temných stínů: dokud se svoboda nedotkla mých toužebných očí, a hle! Život v zářícím kruhu, zaokrouhlování růže, jako nebe na nebi stoupá klenotnické noci. V mém srdci vířily nové záplavy vášnivého života, jako vlny oceánu, které se valily po celém světě: a svoboda byla moje třpytivá nevěsta.