-
První muž, který přirovnal ženu k růži, byl básník; druhý, imbecil.
-
Ä°stanbul je magická pečeť, která spojuje Evropu a Asii od starověku. Istanbul je bezpochyby nejkrásnějším místem na světě.
-
Každá květina je duše kvetoucí v přírodě.
-
Když se duše nejistě pohybuje mezi životem a snem, mezi poruchou mysli a návratem k chladné reflexi, měli bychom v náboženském myšlení hledat útěchu.
-
Bylo správně řečeno, že nic není nedůležité, nic bezmocného ve vesmíru; jediný atom může všechno rozpustit a všechno zachránit! Jaký teror! Existuje věčný rozdíl mezi dobrem a zlem.
-
Jediným útočištěm, které nám zbylo, byla básníkova slonovinová věž, kterou jsme vyšplhali stále výše, abychom se izolovali od davu.
-
Nadšení starých mužů je jedinečně jako v dětství.
-
Vždy jsem rozlišoval mezi dvěma typy přátel; ti, kteří chtějí důkazy o přátelství, a ti, kteří ne. Jeden druh mě miluje pro sebe a ostatní pro sebe.
-
Nikdy jsem necítil žádný odpočinek ve spánku. Na několik vteřin jsem znecitlivěn, pak začíná nový život, osvobozený od podmínek času a prostoru a nepochybně podobný stavu, který nás čeká po smrti. Kdo ví, jestli mezi těmito dvěma existencemi není nějaká souvislost a jestli není možné, aby je duše nyní spojila?
-
Člověče, myslíš, že tvoje je jediná duše? Rozhlédni se kolem sebe. Všechno, co vidíte, se chvěje s bytím. I když jsou vaše myšlenky zdarma, jedna věc, na kterou nemyslíte: celek. Zvířata mají mysl; respektujte to. Květiny také-podívejte se na jednu. Příroda přinesla každý okvětní lístek. Existuje tajemství, které spí v kovu. Všechno cítí a má nad vámi moc.
-
Jak jsem mohl žít tak dlouho mimo přírodu, aniž bych se s ní ztotožnil? Všechno žije, pohybuje se, všechno odpovídá; magnetické paprsky, vycházející buď ze mě, nebo od ostatních, překračují neomezený řetězec vytvořených věcí bez překážek; je to průhledná síť, která pokrývá svět, a její štíhlá vlákna se postupně komunikují s planetami a hvězdami. V zajetí nyní na zemi komunikuji s chórem hvězd, které sdílejí mé radosti a strasti.
-
l 'imagination m' apportait des dã©lices infinies. En recouvrant ce que les hommes appellent la raison, faudra-t-il regretter de les avoir perdues...? Moje představivost mi dala nekonečné potěšení. Musím při obnově toho, čemu muži říkají rozum, litovat ztráty těchto radostí?...
-
Naše sny jsou druhým životem. Nikdy jsem nebyl schopen proniknout bez otřesů do těch slonovinových nebo rohatých bran, které nás oddělují od neviditelného světa.
-
Nic není lhostejné, nic není ve vesmíru bezmocné; atom může všechno zničit, atom může všechno zachránit!
-
Strom poznání není stromem života! A přesto můžeme ze svého ducha vyhnat všechno dobré nebo zlo, které do nich vlévalo tolik učených generací? Nevědomosti se nelze naučit.
-
První okamžiky spánku jsou obrazem smrti; mlhavá strnulost svírá naše myšlenky a je pro nás nemožné určit přesný okamžik, kdy já, pod jinou formou, pokračuje v úkolu existence.
-
Proč by měl být humr směšnější než pes? ... nebo kočka, nebo gazela, nebo lev, nebo jakékoli jiné zvíře, které se rozhodne vzít na procházku? Mám rád humry. Jsou to mírumilovní, vážní tvorové. ... Goethe měl averzi ke psům a nebyl naštvaný. Znají tajemství moře, neštěkají.
