Isabelle Eberhardt slavné citáty

naposledy aktualizováno : 5. září 2024

other language: spanish | czech | german | french | italian | slovak | turkish | ukrainian | dutch | russian | portuguese

Isabelle Eberhardt
  • Nyní si více než kdy jindy uvědomuji, že se nikdy neuspokojím se sedavým životem, že mě vždy budou pronásledovat myšlenky na sluncem zalité jinde.

  • Čím dál za sebou opouštím minulost, tím blíže jsem k utváření své vlastní postavy.

  • Nomád zůstanu na celý život, zamilovaný do vzdálených a nezmapovaných míst.

  • Vždy mě budou pronásledovat myšlenky na slunce zalité jinde.

  • Pro ty, kteří znají hodnotu a vynikající chuť osamělé svobody (protože jeden je svobodný, jen když je sám), akt odchodu je nejstatečnější a nejkrásnější ze všech.

  • Být sám znamená být svobodný a svoboda byla jediným štěstím přístupným mé přirozenosti.

  • Vždy mě budou přitahovat pouze lidé, kteří trpí onou zvláštní a plodnou úzkostí zvanou pochybnost o sobě nebo touha po ideálu a touha po mystickém ohni duše. Sebeuspokojení kvůli nějakému materiálnímu úspěchu pro mě nikdy nebude. Opravdu velcí jsou ti, kteří hledají lepší duchovní já.

  • My všichni jsme chudí ubožáci a ti, kteří tomu raději nerozumí, jsou na tom ještě hůř než my ostatní.

  • Myslím, že je nemožné, aby lidská mysl považovala smrt za konečný, neodvolatelný konec života.

  • Člověk musí použít zbraně, které najde v cestě.

  • Divoká nenávist, kterou cítím k davům, se zhoršuje, přirozenými nepřáteli, které jsou představivosti a myšlení.

  • Z každé zkázy znovu vyvěrá život a vše, co zemře, se znovu rodí.

  • Nomád, kterým jsem byl, i když jsem byl velmi malý a zíral jsem na silnici, ta bílá kouzelná silnice mířila přímo do neznáma ... nomád zůstanu na celý život, zamilovaný do vzdálených a nezmapovaných míst.

  • Zatímco žít v minulosti a přemýšlet o tom, co bylo dobré a krásné, se rovná jakémusi koření současnosti, trvalé čekání na zítřek bude mít za následek chronickou nespokojenost, která otráví celý výhled člověka.

  • Cítím se sám, svobodný a odtržený od všeho na světě a jsem šťastný.

  • Civilizace, ten velký podvod naší doby, slíbila člověku, že zkomplikováním jeho existence znásobí jeho potěšení. ... Civilizace slíbila člověku svobodu za cenu toho, že se vzdá všeho, co je mu drahé, což arogantně považovala za lži a fantazie. ... Hodinu po hodině potřeby rostou a jsou téměř vždy nespokojeni, lidé na zemi s nespokojenými rebely. Nadbytečné se stalo nezbytností a luxusem nepostradatelným.

  • Jsem plný zármutku, který souvisí se změnami v okolí, s postupnými fázemi zničení, které pomalu vedou k velké a konečné prázdnotě.

  • Zbabělá víra, že člověk musí zůstat na jednom místě, příliš připomíná nezpochybnitelnou rezignaci zvířat, břemen otupených nevolnictvím a přesto vždy ochotných přijmout uklouznutí postroje. V každé oblasti existují limity a zákony, které řídí každou organizovanou moc. Ale tulák vlastní celou obrovskou zemi, která končí pouze na neexistujícím horizontu, a její říše je nehmotná, protože její nadvláda a potěšení z ní jsou věci ducha.

  • Smrt mě neděsí, ale umírání temně a především zbytečně Ano.

  • Ach, kdybychom v každém okamžiku našeho života mohli znát důsledky některých výroků, myšlenek a činů, které se v té době zdají tak triviální a nedůležité! A neměli bychom z takových příkladů usuzovat, že v životě neexistuje nic jako nedůležité okamžiky postrádající smysl pro budoucnost?

  • Nebojím se smrti, ale nechtěl bych zemřít nějakým nejasným nebo nesmyslným způsobem.

  • Prozatím se zdá, že postupováním na neznámá území jsem vstoupil do svého života

  • Ale tulák vlastní celou obrovskou zemi, která končí pouze na neexistujícím horizontu, a jeho říše je nehmotná, protože jeho nadvláda a potěšení z ní jsou věci ducha.

  • Jak to vidím já, není větší duchovní krásy než fanatismus, svého druhu tak upřímného, že může skončit pouze mučednictvím.

  • Předmětem, na který se jen málo intelektuálů kdy zamyslí, je právo být tulákem, svoboda bloudit. Přesto je tuláctví vysvobozením a život na otevřené cestě je podstatou svobody. Mít odvahu rozbít řetězy, kterými nás moderní život vážil (pod záminkou, že nám nabízí více svobody), pak vzít symbolickou hůl a svazek a dostat se ven.

  • Člověk nikdy nesmí hledat štěstí: člověk se s ním setká mimochodem...