Nicolas Boileau-Despreaux slavné citáty

Všechno, čeho se chudoba dotkne, se stává strašným.

Zlato propůjčuje nádech krásy i ošklivým.

Ten, kdo se nemůže omezit, nikdy nebude vědět, jak psát.

Připojte se k těm, kteří vám spíše radí, než aby vás chválili.

Chválit poctivého člověka, který si to nezaslouží, ho vždy zraní.

Někteří vynikají v rýmu, kteří uvažují pošetile.

To, co je dobře koncipováno, je jasně vyjádřeno.

Ze všech tvorů, kteří se plazí, plavou nebo létají, obývají zemi, vody a oblohu, od Říma po Island, Paříž po Japonsko, si opravdu myslím, že největší blázen je člověk.

Burleskní slovo je často mocným kázáním.

Když závidíme druhému, děláme z jeho ctnosti náš zlozvyk.

I když jste v přímé linii od Herkula, pokud projevíte nízkou podlost, ta dlouhá posloupnost předků, které hanbíte, je proti vám tolik svědků; a tento velkolepý projev jejich poskvrněné slávy, ale slouží k tomu, aby byla vaše potupa zřetelnější.

Je marné, že odvážný autor přemýšlí o dosažení výšin Parnassa, pokud necítí tajný vliv nebe a pokud ho jeho rodná hvězda nevytvořila jako básníka.

Navzdory každému mudrci, kterého Řecko může ukázat, neochvějná moudrost nikdy nebydlela níže; pošetilost v každém věku, který vidíme, spočívá jediný rozdíl v míře.

Svět je plný hlupáků; a ten, kdo by nechtěl vidět jednoho, musí nejen zavřít sám sebe, ale musí také rozbít své zrcadlo.

Každý věk má své potěšení, svůj styl vtipu a své vlastní způsoby.

Strašné břemeno nemít co dělat.

Nic než pravda není krásné, nic spravedlivého.

Kdo žije spokojený s malým, má všechno.

Jakkoli je blázen velký, vždy existuje větší blázen, který ho obdivuje.

Hlupák si vždy najde většího hlupáka, aby ho obdivoval.

Zlato dává vzhled krásy i ošklivosti: ale s chudobou se všechno stává strašným.

Čest je jako ostrov, členitý a bez pláže; jakmile ji opustíme, už se nikdy nemůžeme vrátit.

Příroda vždy vyvěrá na povrch a dokáže ukázat, jaká je. Je marné ji zastavit nebo se ji pokusit zahnat zpět. Prorazí každou překážku, tlačí se dopředu a nakonec si udělá cestu.

S chudobou se všechno stává strašným.

Nikdo, kdo se nemůže omezit, nikdy nebyl schopen psát.

Největší blázni jsou nejčastěji spokojeni.

Pokud je váš sestup z hrdinských otců, ukažte ve svém životě zbytek jejich požárů.

Cokoli si dobře představíme, vyjadřujeme jasně a slova plynou s lehkostí. [Fr., Ce que l 'on concoit bien s' enonce clairement, Et les mots pour le dire arrivent aisement.]

Nic není opravdu krásné, ale pravda, a jen pravda je krásná.

Z každých čtyř slov, která napíšu, vyškrtnu tři.

Přineste svou práci zpět do dílny dvacetkrát. Vyleštěte to nepřetržitě a znovu vyleštěte.

Šťastný básník, který s lehkostí může řídit od hrobu k gayovi, od živého k těžkému. [Lata., Heureux qui, dans ses vers, sait d ' une voix legere Passer du grave au doux, du plaisant au severe.]

Spěchejte pomalu a bez ztráty srdce položte svou práci dvacetkrát na kovadlinu. [Fr., Hatez-vous lentement; et, sans perdre courage, vingt fois sur le metier remettez votre ouvrage.]

Hrdý fanatik, který je dost marný na to, aby si myslel, že může oklamat i Boha zasaženou horlivostí a házet závoj svatosti přes neřesti, zatracuje celé lidstvo slovem své moci.

Hlupák vždy najde ještě hloupějšího, aby ho obdivoval. [Fr., Un sot trouve toujours un plus Sot qui l ' admire.]

Všichni lidé jsou blázni a s každým úsilím se liší pouze v míře.

Pravda se někdy nemusí zdát pravděpodobná. [Fr., Le vrai peut quelquefois n ' etre pas vraisemblable.]

Je to hřích, kterého jsme se nedopustili, který se zdá být nejstrašnější.

Ze všech zvířat, která létají ve vzduchu, chodí po zemi nebo plavou v moři, od Paříže po Peru, od Japonska po Řím, je podle mého názoru nejblbější zvíře člověk.

Honor je jako ostrov, členitý a bez břehů; nikdy na něj nemůžeme znovu vstoupit, jakmile jsme venku. [Fr., L 'honneur est comme une ile escarpee et sans bords; On n' y peut plus rentrer des qu ' on en est dehors.]

Nyní dva přesní vyslanci, tvůj a můj, zaplétají zemi kolem vymyšlené linie; a když se hodně zabývají správným a hodně špatným, dokazují, jak je právo hlavně u silných.

Nechte jednu kompletní akci, na jednom místě a jeden den, udržet divadlo zabalené do posledního.

Samotná ctnost je neomylným znamením ušlechtilé duše.

Cokoli dobře rozumíme, vyjadřujeme jasně a slova plynou s lehkostí.

Šťastný, kdo ve svém verši může jemně řídit od hrobu ke světlu, od příjemného k těžkému.

Nejmoudřejší člověk je obecně ten, kdo si to myslí nejméně.

Ale satira, vždy morální, vždy nová, potěší čtenáře a také ho poučí. Ona, pokud zdravý rozum upřesní její sterlingovou stránku, často otřásá nějakou zakořeněnou pošetilostí té doby.

To, co je dobře koncipováno, je jasně řečeno a slova, která to říkají, plynou s lehkostí.

On [Moliere] potěší celý svět, ale nemůže - ne potěšit sám sebe.

Nevědomost je vždy připravena obdivovat sama sebe. Pořiďte si kritické přátele.