-
Eduardo Halfon je skvělý vypravěč, jehož dary jsou zobrazeny na každé stránce této krásné, odvážné a hluboce humánní knihy.
-
Jako kluk jsem chtěl být Peruáncem Diegem Maradonou. Bohužel, Peru se na Mistrovství světa nedostalo od roku 1982, takže jsem asi udělal dobře, že jsem si vybral něco jiného.
-
Pokud jde o fikci, nejsem nijak zvlášť nacionalistický. Nejsem jako Hugo Chavez z latinskoamerických dopisů, víš? Chci, aby lidé četli dobrou práci.
-
Když jsem začal psát vážně na střední škole, angličtina byl jazyk, který jsem měl k dispozici-Moje španělština byla domácí, hovorová a nijak zvlášť literární nebo sofistikovaná.
-
Peru je země, kde by více než polovina lidí emigrovala, kdyby dostala šanci. To je polovina populace, která je ochotna opustit vše, co vědí, pro nejistotu života v cizí zemi, v jiném jazyce.
-
Jsem blázen pro každou kapelu pojmenovanou podle literárního díla. Los de Abajo odvozují své jméno od slavného románu Mariana Azuely "The Underdogs", a to říká hodně o tom, kdo jsou a jakou hudbu dělají.
-
Musím opravdu tvrdě přemýšlet o tom, jak strukturovat věty, a dělat více mapování, když si sednu k psaní, takže to vyžaduje určitou disciplínu, intelektuální a jazykovou.
-
Mám rád rádio, protože můžete udělat hodinový rozhovor a pak o tři dny později mít hotový kus.
-
Rád chodím ulicemi Ježíše Maria a Pueblo Libre. Španělské koloniální budovy jsou v jasných barvách, vysoké dva příběhy, s těmito složitými dřevěnými balkony s okny.
-
Myslím, že asi to, v čem jsem nejhorší, jsou ty pomíjivé věci, jako jsou blogy. Je pro mě opravdu těžké psát. A často jsem byl požádán, abych psal sloupce pro papíry v Peru. A nemůžu, umřel bych. Neexistuje způsob, jak bych mohl napsat sloupek.
-
Jak emigrace je vlastně žil-dobře, to závisí na mnoha faktorech: vzdělání, ekonomická stanice, jazyk, kde jeden pozemky, a jaká podpůrná síť je na místě v místě příjezdu.
-
Myslím, že jsem americký spisovatel, který píše o Latinské Americe, a jsem latinskoamerický spisovatel, který náhodou píše anglicky.
-
Začal jsem navštěvovat vězení v Limě v roce 2007, kdy v Peru vyšel můj první román "Rádio ztraceného města".
-
Dopad konkrétního spisovatele na vaši vlastní práci je těžké rozeznat.
-
Na nejzákladnější úrovni oceňuji spisovatele, kteří mají co říct.
-
Publikace v "The New Yorker" znamenala všechno a není přehnané říci, že to změnilo můj život.
-
Píšu anglicky, protože jsem byl vychován ve státech a vzdělaný v tomto jazyce.
-
Je pravda, že existují lidé, kteří žijí myšlenkou být umělcem, na rozdíl od myšlenky dělat umění,
-
Mám štěstí, že mám nějaké znalosti velkých latinskoamerických spisovatelů, včetně těch, které pravděpodobně nejsou tak dobře známé v angličtině. Myslím na Jose Maria Arguedas, koho jsem četl, když jsem žil v Limě, a kdo opravdu ovlivnil způsob, jakým jsem viděl svou zemi.
