-
Ve vašem životě jsou chvíle, kdy se navzdory ocelové váze vašich vzpomínek a smutku, který se zdá, že leží u vašich nohou jako stín, najednou a podivně cítíte naprosto v pořádku.
-
Někdy si představujete, že pro vás mohlo být všechno jinak, že kdybyste jednoho dne šli doprava, Když jste se rozhodli jít doleva, žili byste život, který byste nikdy nemohli předvídat. Ale jindy si myslíte, že neexistuje jiná cesta vpřed - že jste byli vždy povinni skončit přesně tam, kde máte.
-
Každý, kdo někdy zažil lásku, ví, že můžete mít příliš mnoho nebo příliš málo. Můžete mít lásku, která vyprahne, lásku, která porazí. Můžete si nechat změřit lásku ve špatných poměrech. Je to jako vaše sluneční světlo a voda - špatný druh lásky stejně pravděpodobně potlačuje naději, jako ji vyživuje.
-
Lidé, kteří čtou Anne Lamottovou, stejně jako lidé, kteří čtou Anne Riceovou, věří, že tragédie je romantická, ale lidé, kteří čtou Anne Lamottovou, tomu věří ironicky.
-
S každou větou, kterou píše, Davis osvěžuje smysly. Její romány dosahují tónu, který se nepodobá nikomu jinému, a vytvářejí atmosféru, kterou tolik neinterpretujete jako dýcháte.
-
Strach je trpaslík s průměrnou tváří, který bije na vaše srdce jako kettledrum.
-
Živí nás v sobě nosí jako perly. Přežijeme jen tak dlouho, dokud si nás pamatují.
-
Někdy v ní povstali, tyto okamžiky divokého štěstí, vzplanuly ze své vlastní podstaty jako jiskra, která zapálila hromadu trávy. Byla to radost být naživu, podivná a divoká radost, a ona tam stála v teple a zkáze s vědomím, že to nemůže trvat.
-
Snění bylo snazší než křik a křik byl snazší než strach a znepokojení bylo snazší než pláč, což bylo to, o čem věděla, že se omezí, pokud na sebe nedrží tvrdé oko.
-
Nemůžete předpokládat, že lidé jsou zdraví. Nemohli jste předpokládat, že by uvítali malé šťouchnutí a strkání života. Museli jste se chovat, jako by každý, koho jste potkali, kráčel tenkým drátem vysoko nad zemí, kde by je sebemenší vítr mohl vyvést z rovnováhy a poslat je padající na zem.
-
Je to, jako byste se narodili se všemi těmito požehnáními, jen si neuvědomujete, že jsou požehnáním, dokud je neztratíte. A pokud jste dost tlustý, jako já, ani si neuvědomíte, že jste je ztratili, ne dokud se k vám nevrátí.
-
Měla stejnou odpovědnost jako všichni ostatní: žít ve světě tak tiše, jak jen mohla.
-
Jak často, zajímalo by vás, byl směr vašeho života formován takovými nedorozuměními? Kolik příležitostí vám bylo odepřeno-nebo, když na to přijde, uděleno-protože vás někdo neviděl správně? Kolik přátel jste ztratili, kolik jste získali, protože zahlédli nějaký prvek vaší osobnosti, který prosvítal jen na okamžik a za okolností jste se nikdy nemohli reprodukovat? Iluze vody třpytící se ve vzdáleném ohybu dálnice.
-
Máte teorii domácích mazlíčků, kterou jste obraceli roky, že život sám je jakýmsi zařízením Rube Goldberga, extrémně komplikovaným strojem navrženým k provádění extrémně jednoduchého úkolu konstrukce vaší duše.
-
Pamatujete si, že jste měli přátele, kteří tak bez námahy hanobili svět, krčili se na pokraji každého vtipu a čekali, až se na něj vrhnou, a pamatujete si, jak se změnili, jak stárli a radost ze zpochybňování všeho se pomalu proměnila v bolest zpochybňování všeho, jako hvězda pohlcující své vlastní jádro.
-
...Když zemřete, energie, která vás udržovala naživu, se filtruje do lidí, které jste milovali. Věděl jsi to? Je to jako oheň, o který jste celý život pečovali, a všechny jiskry jsou rozptýleny do větru.... Proto přežijeme tak dlouho, jak to děláme, protože lidé, kteří nás milovali, nás udržují v chodu.
-
Nebyl nikdo živý, kdo nepřispěl světu svým podílem tajemství.
-
Kdo to byl, kdo řekl, že každá ctnost obsahuje odpovídající neřest? C. S. Lewise? Virginia Woolfová? Zapomněla jsi. Ale vždy vás znepokojovalo, že to, co ctnost vtipu obsahovala, byla neřest opovržení.
-
Úspěšná píseň přichází zpívat sama uvnitř posluchače. Je buněčná a seismická, vlna splývající v mysli a v těle. Je tu zpráva venku a zpráva uvnitř, a tyto zprávy jsou stejné, jako pat a bušení dvou úderů srdce, jeden ve vás, jeden obklopující. Poselství ukolébavky je, že je v pořádku na čas ztlumit oči, ztratit ze zřetele sebe sama, jak spíte a jak rostete: pokud se unášíte, říká se, unášíte se na břeh: pokud spadnete, spadnete na místo.
-
Píšu z vděčnosti za všechny knihy, které jsem za ta léta miloval.
