Gary D. Schmidt slavné citáty

Oba jsme byli blbci. Ale víš co? Není to tak špatné, když jste spolu burani.

Světlo způsobilo, že sněhové koule vypadaly žlutě. Nebo jsem alespoň doufal, že to byla příčina.

Kdyby Romeo nikdy nepotkal Julii, možná by oba byli stále naživu, ale pro co by byli naživu, je otázka, na kterou chce Shakespeare odpovědět.

DOBŘIT. Takže jsem chodil do knihovny každou sobotu. Tak co? Tak co? Není to tak, že bych četl knihy nebo tak něco.

Svět se otáčí a svět se točí, příliv běží dovnitř a příliv běží ven a na světě není nic krásnějšího a úžasnějšího ve všech jeho vyvinutých formách než dvě duše, které se na sebe dívají přímo. A není nic žalostnějšího a smutnějšího, než když se rozdělí...každý na světě se raduje z dotyku a všechno na světě běduje nad ztrátou.

Ať už to znamená být přítelem, brát monokl pro někoho musí být v tom.

Jihozápadní rána na vás a puchýře vás všechny o ' er!"Červený mor tě zbavil! Ropuchy, brouci, netopýři, světlo na vás!''Tak zlá Rosa jako e' er moje matka se otřela havranským peřím z nezdravého fen drop on you.'Podivné věci ''ty žertuješ opice ty ''opice s čelem darebný nízký ''Pied ninny '' slepý krtek..."- Kalibánské Kletby

Mluvit je jen ticho, které nefunguje dobře.

Paní Daughertyová udržovala mou misku pšeničné smetany horkou a měla s ní speciální pochoutku, řekla. Byly to banány. V celém příběhu světa nebyly banány nikdy zvláštním zážitkem.

Víte, existují dobré důvody, proč se naučit číst. Poezie mezi ně nepatří. Co když dvě cesty vedou v lese dvěma cestami? Tak co? Koho zajímá, jestli to udělalo tak velký rozdíl? Jaký rozdíl? A proč bych měl hádat, jaký je rozdíl? Není to to, co má říct? Proč básníci prostě nemohou říct, co chtějí, a pak držet hubu?

To znamená, Dougu Swietecku, že v této třídě nejsi tvůj bratr.

Komedie není o tom být vtipná...komedie je o postavách, které se odváží vědět, že si nakonec mohou vybrat šťastný konec.

Není potěšení stát se starou lyskou, pokud se po cestě nebudete bavit.

Přišla a podívala se na obrázek. Pak mě vzala za ruku. Víš, jaké to je? Stejně jako to, co budou astronauti cítit, když poprvé vstoupí na měsíc.

Takže jsi šla dovnitř a řekla mu, aby ti dal dvě kola a on ti je dal?"Ne, nešel jsem jen dovnitř a neřekl mu, aby mi dal dvě koly." Požádal jsem o kolu pro mě a kolu pro hubeného kriminálníka sedícího na schodech knihovny.

Bez ohledu na to, co se stane, vždy je třeba věnovat pozornost světu.

V celém příběhu světa nebyly banány nikdy zvláštním zážitkem.

Myslím, že se ti musí něco stát, když se dostaneš do osmé třídy. Jako když se bratr Douga Swietecka Gene zapne a vy se stanete blbec. Což mohl být Hamlet, problém dánského Prince, který kromě jména, které ho nutí znít jako speciální snídaně v ranní restauraci Sunnyside-něco mezi plátkem šunky a omeletou se třemi vejci-neměl tu chytrost přijít na to, že když se někdo pokusí vrátit ze záhrobí, aby vám řekl, že byl zavražděn, je pravděpodobně hodné věnovat pozornost-což je adjektivní forma.

Když k tobě dívka drží růži, běžíš lépe, řeknu ti to.

Myslím, že se Tal mužem, který vé větě vnesl mír a moudro t, protože věděl o válkách a pošetilostech. Myslím, že velmi miloval, protože viděl, co je ztracená láska. A myslím, že také poznal, že je velmi milován."Podívala se na jahodu v rukou. "Ale myslel jsem, že nechceš, abych ti řekl tvou budoucnost."

Komedie není o tom být vtipná, " řekla paní Bakerová. "Už jsme o tom mluvili.""Komedie je o postavě, která se odváží vědět, že si nakonec může vybrat šťastný konec. Tak to vím.""Předpokládejme, že to nevidíte?"To je ta odvážná část," řekla paní Bakerová.

Viděl jsem své město, jako bych právě dorazil. Bylo to, jako bych se probouzel. Vidíte domy a budovy každý den a chodíte kolem nich na cestě k něčemu jinému a téměř nevidíte. Sotva si všimnete, že tam vůbec jsou, hlavně proto, že se něco děje přímo před vaším obličejem, ale když se město samo stane věcí, která se děje přímo před vaším obličejem, všechno se změní a vy se nedíváte jen na dům, ale na to, co se v tom domě stalo, než jste se narodili.

Přemýšlejte o zvuku, který vydáváte, když se pustíte po zadržení dechu na velmi, velmi dlouhou dobu. Vzpomeňte si na ten nejradostnější zvuk, jaký znáte: zvuk úsvitu prvního dne jarních prázdnin, zvuk otevření láhve koksu, zvuk davu jásajícího v uších, protože sestupujete do poslední části závodu-a jste před námi. Vzpomeňte si na zvuk vody nad kameny ve studeném proudu a zvuk větru zelenými stromy v pozdním květnovém odpoledni v Central Parku. Vzpomeňte si na zvuk autobusu přijíždějícího na stanici s někým, koho milujete. Pak je všechny Dejte dohromady.

Když bohové umírají, umírají tvrdě. Není to tak, že by zmizeli, zestárli nebo usnuli. Zemřou v ohni a bolesti, a když z vás vyjdou, nechají vaše vnitřnosti spálené. Bolí to víc než cokoli, o čem můžete mluvit. A možná nejhorší ze všeho je, že si nejste jisti, jestli někdy bude jiný bůh, který by zaplnil jejich místo. Nebo pokud byste někdy chtěli, aby jejich místo zaplnil jiný bůh. Nechcete, aby ve vás oheň zhasl dvakrát.

Knihy mohou ve vaší mysli zapálit ohně, protože nesou nápady na zapálení a umění na zápasy.

Možná poprvé, kdy víte,že vám na něčem opravdu záleží, je, když přemýšlíte o tom, že tam není, a když víte-opravdu víte-že prázdnotaje stejně jako uvnitř vás jako mimo vás.Protože to vypadá, že to,co máme,nedoceníme hodnotě,když si to užíváme;ale být postrádán a ztracen, proč, pak dáme hodnotu, pak najdeme ctnost, kterou by nám vlastnictví neukázalo, dokud by byla naše.Tehdy jsem poprvé věděl, že svou sestru opravdu miluji.

Když přišla 1: 45, polovina třídy odešla a Danny Hupfer zašeptal: "pokud ti dá Krémový obláček poté, co odejdeme, zabiju tě" - což nebylo něco, na co by měl někdo myslet, aby se připravil na jeho bar micva. Když přišla 1:55 a druhá polovina třídy odešla, Meryl Lee zašeptala: "pokud ti jednu dá po odchodu, udělám ti číslo 408."Nepamatoval jsem si, co je číslo 408, ale pravděpodobně to bylo docela blízko tomu, co slíbil Danny Hupfer." Dokonce i Mai Thi se na mě podívala se zúženýma očima a řekla: "znám tvůj domov."Což znělo dost zlověstně.

Svět je průšvih...a Grace. To je vše, co tam je.

Našel jsi sám sebe?""Co?"řekla moje sestra. "Našel jsi sám sebe?"Našla mě," Řekl jsem.

...a ona vyběhla ze spalování nafty a přímo ke mně a drželi jsme se navzájem a nebyli jsme vůbec prázdní. "Ano," řekla. "Bála jsem se, že tě nebudu pokutovat."Stál jsem tady, Heather."Řekl jsem. "Vždycky budu stát přímo tady.

Naučte se vše, co můžete-všechno. A pak použijte vše, co jste se naučili, abyste také vyrostli být moudrým a dobrým mužem.

A opravdu nezáleží na tom, jestli jsme pod našimi stoly s rukama nad hlavou nebo ne, že? Ne, řekla paní Bakerová. Na tom nezáleží. Tak proč cvičíme? Chvíli přemýšlela. Protože to dává útěchu, řekla. Lidé si rádi myslí, že pokud jsou připraveni, pak se nemůže stát nic špatného. A možná cvičíme, protože máme pocit, jako by nebylo nic jiného, co bychom mohli udělat, protože někdy to vypadá, jako by život byl řízen praky a šípy nehorázného štěstí.

Pomsta je sladká. Pomsta přijatá, když si vengee není jistý, kdo je venger, je stále sladší.

(Kapky deště) hrály přes pobřeží celou noc, dokud se měkký nový den neprobudil, chvíli si vyzkoušel Ametyst a levanduli a nakonec se rozhodl pro bledě žlutou.

Miluji zvuk zbrusu nové láhve koksu, když vypáčíte víko a začne šumět. Kdykoli slyším ten zvuk, myslím na růže, a sedět spolu s někým, na kom ti záleží, a na Romea a Julii, kteří se někde probudili a řekli si navzájem, nebyli jsme blbci? A pak už je po všem. To je to, na co myslím, když slyším zvuk zbrusu nové láhve koksu, která se otevírá

Pan Powell zvedl obočí. "Jsem knihovník," řekl. "Vždycky vím, o čem mluvím.

Nemůžete jen přeskočit nudné části.""Samozřejmě mohu přeskočit nudné části."Jak víš, že jsou nudné, když je nečteš?"""Můžu říct.""Pak nemůžete říct, že jste četli celou hru."Myslím, že mohu žít šťastný život, Meryl Lee, i když nečtu nudné části tragédie Hamleta, dánského Prince."""Kdo ví?"řekla. "Možná nemůžeš.

Test jsem předal pět minut před koncem dne. Paní Bakerová to vzala klidně a pak sáhla do spodní zásuvky pro obrovské červené pero se širokou plstěnou špičkou. "Stůjte tady a uvidíme, jak se vám daří, "řekla, což je něco jako zubař, který vám podává zrcadlo a říká:" Sedněte si a dívejte se, zatímco vám vyvrtám díru do zubu.

Neexistuje žádné umění vyrobené bez moci a není žádný důvod k tomu, aby bylo umění Vyrobeno, kromě moci.

Dobře, takže možná někdy skutečným světem jsou úsměvy a zázraky.

Možná, že Volavka sněžná bude docela špatně, když se letadla spojí. Možná. Ale pořád je pyšný a krásný. Má vysokou hlavu a má ostrý zobák, který směřuje do světa.Zatím je v pořádku.

Kreativita je Bůh, který přichází jen tehdy, když se mu zlíbí, a není to příliš často. Ale když přijde, sedí u mého stolu a složí křídla a já mu nabídnu, co chce.

Proč básníci prostě nemohou říct, co chtějí, a pak držet hubu?

Přemýšleli jste někdy, jaké to je být tak naštvaný, že jste...A pak se něco stane, a potom všichni zjistí, že to je to, co jste, a to je to, co budete vždy být, a tak se prostě rozhodnete být tím? Ale celou dobu přemýšlíš, budu jako on? Nebo už jsem jako on? A pak se rozzlobíte, protože možná jste a chcete... Zastavil se. Otřel si oči. Nelžu. Můj bratr si otřel oči.

Víš, jaký je to pocit?

Čtenáři, Políbil jsem ji. Měli jsme klidnou procházku, ona a já.

V angličtině, stále jsme byli na jednotce Introduction to Poetry, a nelžu, pokud někdy potkám Percyho Bysshe Shelleyho, který kráčí ulicemi Marysville, udeřím ho přímo do obličeje.

Někdy-a vím, že to netrvá déle než vteřinu-někdy může existovat dokonalé porozumění mezi dvěma lidmi, kteří se nemohou navzájem vystát. Usmál se a já se usmál, nasadili jsme hodinky Timex a sledovali jsme, jak vteřiny pobíhají.

Možná se ti to stává každý den, ale myslím, že to bylo poprvé, co jsem se nemohl dočkat, až ukážu něco, co jsem udělal někomu, kdo by se staral kromě mé matky. Víš, jaký je to pocit?

Lizzie Bright Griffinová, přála sis někdy, aby tě svět pohltil celý?"Někdy ano," řekla a pak se usmála. "ale někdy si říkám, že bych měl jít dopředu a spolknout to."