Francis Atterbury slavné citáty

naposledy aktualizováno : 5. září 2024

other language: spanish | czech | german | french | italian | slovak | turkish | ukrainian | dutch | russian | portuguese

Francis Atterbury
  • Je povinností každého z nich usilovat o získání a zaslouží si dobrou pověst.

  • Trápení je škola ctnosti; napravuje lehkomyslnost a přerušuje důvěru v hřích.

  • Kněžství bylo ve všech národech a ve všech náboženstvích velmi ctihodné.

  • Ten, kdo vykonává svou povinnost na stanici velké moci, musí nutně vyvolat naprosté nepřátelství mnoha a velkou nelibost více.

  • Pokušení prosperity se vnucují jemným, ale velmi mocným způsobem; takže jsme si jich jen málo vědomi a méně schopni jim odolat.

  • Ani Boží moudrost nenaznačila naléhavější motivy, silnější pobídky k lásce, než tyto, abychom podle ní byli souzeni v poslední strašný den.

  • Nejmenší akt lásky nás bude stát na velkém místě.

  • To, co během svého života využíváme k charitativním účelům, je dáno od nás samotných; to, co odkážeme při naší smrti, je dáno pouze od ostatních, jako naše nejbližší vztahy.

  • Je-li Bůh nekonečně svatý, spravedlivý a dobrý, musí mít radost z těch tvorů, které se mu nejvíce podobají v těchto dokonalostech.

  • Málokdo zvažuje, jak moc jsme zadluženi vládě, protože málokdo dokáže představit, jak ubohé by bylo lidstvo bez ní.

  • Dobrý člověk nejen odpouští ty požitky, které jsou zakázány rozumem a náboženstvím, ale dokonce se omezuje v nezpochybnitelných případech.

  • Robustní, zatvrzelý hříšník postoupí k nejvyšší bezbožnosti, s menší neochotou, než učinil první krok, zatímco jeho svědomí bylo ještě ostražité a něžné.

  • Luther mě odrazuje od osamělosti; ale nemyslí ze střízlivé samoty, která shromažďuje naše rozptýlené síly a připravuje nás proti jakémukoli novému setkání zvenčí.

  • Velmi prosperující lidé, zaplaveni velkými vítězstvími a úspěchy, jsou zřídkakdy tak zbožní, tak pokorní, tak spravedliví nebo tak prozíraví, aby udržovali své štěstí.

  • Z pouhého úspěchu nelze nic vyvodit ve prospěch žádného národa, kterému je udělen.

  • Spravedlivý a moudrý soudce je požehnáním tak rozsáhlým jako společenství, ke kterému patří; požehnání, které zahrnuje všechna ostatní požehnání, která se vztahují k tomuto životu.

  • Je to málo znamení moudrého nebo dobrého člověka, trpět střídmostí, aby byla přestoupena, aby si získala pověst velkorysého baviče.

  • Měli bychom truchlit nad malou ztracenou láskou, když vševědoucí, moudrá bytost každý den sprchuje své výhody na nevděčné a nezasloužené?

  • Skromnost nás učí mluvit o starověku s úctou, zvláště když nejsme příliš obeznámeni s jejich díly. Newton, který je znal prakticky nazpaměť, k nim měl největší úctu a považoval je za muže geniální a vynikající inteligence, kteří nesli své objevy ve všech oblastech mnohem dále, než si dnes myslíme, soudě podle toho, co zbylo z jejich spisů. Bylo ztraceno více starověkých spisů, než se zachovalo, a možná mají naše nové objevy menší hodnotu než ty, které jsme ztratili.

  • Je to pozornost věnovaná detailům, která dělá rozdíl mezi průměrným a ohromujícím,

  • Ačkoli fanatismus pije u mnoha pramenů, jeho predisponující příčina je většinou předmětem neviditelné budoucnosti.

  • Praxe všech věků a všech zemí (ať už křesťanských nebo pohanských, zdvořilých nebo barbarských) byla ... ctít ty, kteří jsou investováni do veřejné moci.

  • Ti dobří lidé, kteří mají takovou radost z toho, že pro Krista ulevují ubohým, by nebyli méně připraveni sloužit Kristu samotnému.

  • Nic nemůže být považováno za dobré nebo špatné pro nás v tomto životě, nic jiného než nás indisponuje pro potěšení druhého.

  • Věci jiného světa, které jsou vzdálené, působí na nás, ale slabě: abychom tuto nepříjemnost napravili, musíme často točit jejich jistotu a důležitost.

  • Je nemožné mít živou naději v jiném životě, a přesto být hluboce ponořen do požitků z toho.

  • Pohostinnost se někdy zvrhne v hojnost a končí šílenstvím a bláznovstvím.

  • Existuje celá řada nálad dobrých mužů.

  • Dobrý charakter, pokud je založen, by neměl být odpočíván jako cíl, ale měl by být použit pouze jako prostředek k dalšímu dobru.

  • Ti, kteří nejsou vedeni k tomu, aby uvěřili a žili tak, jak by měli, objevy, které Bůh učinil v písmech, by vynikli proti jakémukoli důkazu, dokonce i proti poslu vyslanému z jiného světa.

  • Čím větší absurdity jsou, tím silněji projevují falešnost tohoto předpokladu, odkud plynou.