James Freeman Clarke slavné citáty

Snažte se konat dobro a zjistíte, že štěstí poběží po vás.

Politik myslí na příští volby. Státník nové generace.

Po celou dobu buď postupujeme, nebo retrogradujeme; v tomto životě neexistuje nic jako zůstat nehybný.

Nikdy nespěchej. Udělejte si spoustu cvičení. Vždy buďte veselí. Vezměte si veškerý spánek, který potřebujete. Můžete očekávat, že bude dobře.

Láska je duch života, a dělá všechny věci žít.

Mužnost znamená dokonalé mužství, protože ženskost znamená dokonalé ženství. Mužnost je charakter člověka, jaký by měl být, jaký měl být.

Politik myslí na příští volby; prohlášení příští generace. Politik hledá úspěch své strany; státník za úspěch své země. Státník si přeje řídit, zatímco politik je spokojen s driftem.

I tam, kde je talent, kultura, znalosti, pokud není vážnost, nejde to ke kořeni věcí.

Podrobení se povinnosti a Bůh dává nejvyšší energii. Ten, kdo vykonal největší dílo na zemi, řekl, že sestoupil z nebe, ne proto, aby konal svou vlastní vůli, ale vůli toho, kdo ho poslal, kdokoli se spojí s Bohem, je vyzbrojen všemi silami neviditelného světa.

To je způsob, jak pěstovat odvahu: zaprvé tím, že pevně stojíte na nějakém svědomitém principu, nějakém zákonu povinnosti. Dále tím, že budete věrní pravdě a právu při malých příležitostech a společných událostech. Za třetí, důvěrou v Boha o pomoc a moc.

Jednou z nejlepších věcí v Ježíšově evangeliu je stres, který klade na malé věci. Připisuje větší hodnotu kvalitě než kvantitě; učí, že Bůh se neptá, kolik toho děláme, ale jak to děláme.

Dokážu dělat malé věci skvělým způsobem.

Uprostřed všech změn toužíme po něčem trvalém; uprostřed veškeré rozmanitosti, po něčem stabilním; uprostřed veškerého pokroku, po nějaké Ústřední jednotě života; po něčem, co se prohlubuje, jak stoupáme; co se zakořenilo, jak postupujeme; co roste stále houževnatější ze starých, zatímco se stále více otevírá novému.

Není přirozené, aby se člověk modlil, aby mu v tom žádná teorie nemohla zabránit.

Když se zamyslím nad tím, co některé knihy udělaly pro svět a co dělají, jak udržují naši naději, probouzejí novou odvahu a víru, uklidňují bolest, dávají ideální život těm, jejichž hodiny jsou chladné a tvrdé, spojují vzdálené věky a cizí země, vytvářejí nové světy krásy, svádějí pravdu z nebe; dávám věčné požehnání za tento dar a děkuji Bohu za knihy.

Pokrok ve smyslu získávání je něco; ale pokrok ve smyslu bytí je mnohem víc. Růst výš, hlouběji, širší, jak roky pokračují; přemáhat těžkosti a získávat stále větší sílu; cítit, jak se rozvíjejí všechny jeho schopnosti a pravda sestupuje do duše-to činí život hodným žít.

Nejodvážnější z jednotlivců je ten, kdo poslouchá své svědomí.

Chceme-li dělat to, co potěší Boha a co pomůže lidem, ocitáme se v současné době vyňati ze svých úzkých návyků myšlení a jednání; nacházíme nové prvky naší přirozenosti povolané do činnosti; už neběháme po úzké cestě sobeckého zvyku.

Nemučme se navzájem, protože nejsme všichni stejní, ale věřte, že Bůh nejlépe věděl, co dělá, když nás činí tak odlišnými. Stejně tak bude nejlepší harmonie vycházet ze zdánlivých neshod, nejlepší náklonnost z rozdílů, nejlepší život z boje, a nejlepší práce bude provedena, když každý dělá svou vlastní práci, a nechá každého jiného dělat a být tím, pro co ho Bůh stvořil.

Vezměte své sebepopírání vesele a vesele a nechte sluneční svit tvé radosti dopadat na temné i jasné věci, jako sluneční svit Všemohoucího.

Ten, kdo nikdy vzhlíží k živému Bohu, k nebeské přítomnosti, ztrácí sílu vnímat tuto přítomnost a vesmír se pomalu mění v mrtvý stroj, který se střetává a brousí, bez účelu nebo konce. Je-li světlo v nás temnotou, jak velká je ta temnota!

Náboženství je život, filozofie je myšlenka; náboženství vzhlíží, přátelství se dívá dovnitř. Potřebujeme myšlení i život a potřebujeme, aby oba byli v harmonii.

Veškerá síla a síla člověka pochází z jeho víry ve věci neviditelné. Kdo věří, je silný; kdo pochybuje, je slabý. Silné přesvědčení předchází velkým činům. Člověk silně posedlý myšlenkou je pánem všech, kteří jsou nejistí nebo váhají. Svět vládne jasné, hluboké a živé přesvědčení.

Umění samo o sobě je ve všech svých metodách dítětem náboženství. Nejvyšší a nejlepší díla v architektuře, sochařství a malbě, poezii a hudbě se zrodila z náboženství přírody.

Umění života spočívá v tom, že každou událost, která nás postihne, bereme se spokojenou myslí, sebevědomou v dobro. ... S touto metodou ... radujte se vždy, i když uprostřed bolestí, a vlastnit všechny věci, i když bez všeho.

Když důvěřujeme svému bratru, kterého jsme viděli, učíme se důvěřovat Bohu, kterého jsme neviděli.

Jako jarní dny vzbuzují veškerou přírodu k zelené a rostoucí vitalitě, tak když naděje vstoupí do duše, dělá všechny věci novými. Zajišťuje pokrok, který předpovídá. Zakořeněné ve víře, vyrůstající v lásku; ty vytvářejí tři nesmrtelné milosti evangelia, jejichž propletené paže a souběžné hlasy vrhají radost a mír na náš lidský život.

Kdo věří, je silný. Silné přesvědčení předchází velkým činům.

Ateista nemá naději.

Svědomí v duši je kořenem veškeré pravé odvahy. Pokud by byl člověk statečný, ať se naučí poslouchat své svědomí.

Ten, kdo věří v dobro, má podstatu veškeré víry. Je to muž veselých a sebevědomých zítřků.

Kdykoli děláme, co můžeme, můžeme okamžitě udělat víc.

Svědomí je kořenem veškeré pravé odvahy.

V duchu víry začněme každý den a budeme si jistí, že "vykoupíme čas", který nám přináší, tím, že jej proměníme v něco určitého a věčného. V této větě apoštola je hluboký význam, vykoupit čas. Využíváme čas a nevyužíváme ho pouze. Přeměňujeme ji na věčnost tím, že ji žijeme správně.

Může to změnit celou věčnost, ať už dnes děláme dobře nebo špatně.

Nesmíšená chvála není způsobena nikým. Zanechává za sebou pocit nereálnosti. Velkého člověka můžeme spravedlivě postihnout pouze diskriminační kritikou. Uctívání hrdinů, které maluje bezchybnou příšeru, kterou svět nikdy neviděl, je jako ty moderní obrazy, které jsou zábleskem světla bez stínu.